Jak se naši mocní vysmívají slušným mravům

<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“Cambria Math“;
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;
mso-font-charset:0;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:3 0 0 0 1 0;}
@font-face
{font-family:Calibri;
panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;
mso-font-charset:0;
mso-generic-font-family:swiss;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:-536859905 -1073732485 9 0 511 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:12.0pt;
font-family:“Calibri“,sans-serif;
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:Calibri;
mso-fareast-theme-font:minor-latin;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;
mso-fareast-language:EN-US;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-family:“Calibri“,sans-serif;
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:Calibri;
mso-fareast-theme-font:minor-latin;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;
mso-fareast-language:EN-US;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:72.0pt 72.0pt 72.0pt 72.0pt;
mso-header-margin:36.0pt;
mso-footer-margin:36.0pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>

Prezident Miloš Zeman před několika lety prohlásil, že slavný předválečný
novinář Ferdinand Peroutka napsal článek „Hitler je gentleman“. Někde ho prý
viděl, možná vlevo dole.

Zmíněný článek se nikdy nenašel, ačkoliv prezident pověřil svého mluvčího
Jiřího Ovčáčka jeho hledáním. Mluvčí text nenašel, protože neexistuje, jak od
té doby potvrdili mnohokrát historici. To ovšem prezidenta nepřimělo
k omluvě, čímž by byl celé aféře konec. I prezident je člověk, může se
mýlit.

Zeman takový názor zřejmě nesdílí, takže Peroutkova vnučka Terezie Kaslová
se pokusila omluvu vysoudit, a justice ji v nižší instanci podpořila.
Jenže Nejvyšší soud pak konstatoval, že žalovat  nelze přímo prezidenta, který je ústavně
neodpovědný. Odpovědnost prý nese stát, konkrétně ministerstvo financí, ale jen
za případný prezidentův nesprávný úřední postup.

Věc se vrátila k nižším soudům, přičemž Obvodní soud pro Prahu 1 nedávno
rozhodl, že veřejný
projev prezidenta nemůže být nesprávným úředním postupem. Kaslová se odvolá, ale pokud neuspěje, má zaplatit soudní výlohy. A
Hrad dokonce oznámil, že ji bude z „výchovných důvodů“ žalovat o úhradu nákladů
za advokáty.

Je to situace kafkovsky absurdní a nemravná.
Shrneme-li, prezident se dopustil omylu, ale odmítl ho uznat a omluvit se. Peroutkova
vnučka, která chtěla soudně omluvu vymoci, nakonec bude možná muset platit
soudní výlohy i výlohy Hradu za advokáty, protože si nemá na prezidenta
dovolovat.

Jedno české přísloví praví, že drzé čelo je
lepší než poplužní dvůr. V podstatě říká, že když budete hodně arogantní
a  drzý, dojdete leckdy dále, než když
jste slušný. Mnozí lidé se tím, řídí, a vskutku daleko dojdou. Otázkou je, zda
by se tak měli chovat představitelé slušné demokratické země.

Takovým představitelem je i vládní zmocněnkyně
pro lidská práva Helena Válková. Když se dostaly na veřejnost zprávy, že
v roce 1979 byla s bývalým komunistickým prokurátorem Josefem
Urválkem, který poslal v 50 letech na smrt řadu lidí, včetně  Milady Horákové, spoluautorkou článku o ochranném
dohledu v odborném časopise Prokuratura, byla tváří v tvář vlně
kritiky ochotná vzdát se nominace na post ombudsmana. Nikoliv ovšem postu
vládní zmocněnkyně pro lidská práva.

Nyní ještě navíc podala trestní oznámení za
pomluvu kvůli článku serveru Info.cz, který její spolupráci s Urválkem
odhalil, neboť se prý ve zmíněném textu mylně tvrdí, že se podílela na šikaně
disidentů. A také žádá omluvu od historika Petra Blažka, který je v textu
citován, že Válková musela vědět o zneužívání ochranného dohledu proti odpůrcům
režimu.

Paní Válková evidentně necítí za svou minulost
žádný stud. Co na tom, že institut ochranného dohledu, který hájila, byl
vskutku zneužíván proti disidentům. To prý nevěděla, jakož ani nevěděla nic o
Urválkově minulosti

Je docela možné, že omluvu vysoudí a spolu
s ní i nějaké odškodnění. Bude to stejně absurdní jako odmítnutí omluvy
prezidentem v kauze Peroutka, jejímž výsledkem může nakonec být finanční
potrestání Peroutkovy vnučky za to, že si vůbec dovolila prezidenta žalovat.

 Drzých čel je v české politice ovšem mnohem
víc. Premiér Andrej Babiš, který byl celá osmdesátá léta členem komunistické
strany, z čehož kariérně profitoval a jako pracovník zahraničního obchodu
pobýval v cizině, se vydává za téměř oběť režimu a tvrdí kupříkladu, že
ani nevěděl, že existovaly  výjezdní
doložky. V Německu dokonce prohlásil, že komunistická strana měla být po
roce 1989 zakázána.

 

Co to vše vypovídá o stavu české společnosti?
Bohužel nic dobrého. Je-li její podstatná část ochotná zavírat oči, když přední
politici nejen odmítají  odpovědnost za
vlastní činy či problematickou minulost, ale jsou ještě ochotní pokoušet se
zašlapat do země ty, kdo na to upozorní, stojí česká demokracie na vratkých
základech.

ČRo Plus, 29.1.2020

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..