Začínají se množit obvinění, že během opakovaně vyhlašovaného nouzového stavu pro boj s epidemií nemoci covid-19 došlo k řadě podivných nákupů ochranných pomůcek, lékařských přístrojů a testů. Počínání některých ministrů a vysokých státních úředníků už prověřuje policie.
Nedávná zpráva Nejvyššího kontrolního řadu na celou řadu pochybných postupů i nákupů poukazuje. Premiér Andrej Babiš reagoval po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem slovy, že v nouzové situaci bylo nutné postupovat rychle. Některé ochranné pomůcky, jako třeba roušky, prý nebylo snadné sehnat v situaci, kdy se je pokoušely nakoupit všechny ostatní státy. Došlo-li k pochybením, ať to prý vyšetří policie.
Jenže s pomocí poukazování na nouzovou situaci otázky nezmizí. Už na začátku krize kupříkladu dovezla Česká republika velké množství roušek a respirátorů z Číny, přičemž šéfovi Ústředního krizového štábu Janu Hamáčkovi prý otevřely dveře do Číny kontakty prezidenta a jeho okolí. Členové vlády se osobně dostavili na letiště, aby první dodávky s pompou uvítali.
Tyto nákupy bylo ještě možné obhájit krizovým prvotním nedostatkem žádaného zboží na světových trzích. Ale už manipulativní politické divadlo, které se přitom odehrávalo, vzbuzovalo pochybnosti, že se vše děje transparentně a racionálně. Cílem bylo ukázat, že navzdory tomu, že někteří údajně neodpovědní čeští politici Čínu zbytečně nazlobili svými výroky a činy, jiní politici, zejména ti z okolí Hradu a sociální demokracie, naštěstí udržují s Čínou dobré vztahy.
Zanedlouho se ukázalo, že spousta dodaného materiálu je předražený, nepoužitelný šunt, a že vláda přitom nereaguje na nabídky českých podnikatelů, že mohou začít rychle vyrábět pomůcky sami. Každému, kdo si ještě pamatuje slovník a chování českých politiků z dob divoké privatizace a tunelářských bonanz, mělo začít před očima blikat varovné světlo.
Během několikrát znovu vyhlášeného nouzového stavu se pak za podivných okolností bez standardních výběrových řízení nakupovaly testy na covid-19. Zakázku pro firmu bez solidní předešlé historie a s adresou někde v Karibiku, za níž stál ministr Hamáček, už prověřuje policie.
Poslední skandál, který opět míří k Hamáčkovi, se týká konfiskace roušek ze skladů v Ústeckém kraji na jaře 2020, které údajně ze spekulativních důvodů skladovali novodobí „keťasové.“ Když se ukázalo, že část zabaveného materiálu byla určena jako humanitární pomoc pro Itálii, kauza utichla. Nyní se dozvídáme, že Hamáček nechal za konfiskované zboží s relativně malou hodnotou poslat 26 miliónů korun advokátům spojenými s ruskými oligarchy.
Zdá se tedy, že až skončí koronakrize, a po říjnových volbách možná nastoupí jiná vláda, máme se co těšit na různá další odhalení a trestní stíhání. Bohužel, jak to u nás bývá, trestní odpovědnost se v mnoha případech zase jednou schová za nutnost činit „složitá“ politická rozhodnutí v době globální krize, jak už teď ostatně argumentuje Babiš.
A spíš než tresty pro viníky se budou sčítat škody, které zaplatí daňoví poplatníci. Jisté je, že kdo si myslel, že příchod Babiše do politiky pod praporem boje s korupcí, korupci u nás do velké míry skutečně odzvonil, bude mít v příštích měsících dost námětů k přemýšlení.
Novinky, 26.3.2021