Demokratická strana si sice ve volbách do amerického Kongresu udržela většinu ve Sněmovně reprezentantů a získala nejtěsnější možnou většinu v Senátu, ale v cestě k tomu, aby nově zvolený prezident Joe Biden mohl prosadit svoje plány, stojí takzvaný filibuster. Ten původně fungoval tak, že zákonodárci za stranu, která měla v horní komoře Kongresu menšinu, se pokoušeli jednání o tom či onom návrhu zákona donekonečna protahovat v naději, že většinu unaví.
Tento postup známe jako obstrukce i z naší parlamentní politiky, v níž se někteří zákonodárci proslavili tím, že kupříkladu četli hodiny z telefonního seznamu. V USA se filibuster používal ve své tradiční podobě od začátku 19. století, ale v polovině sedmdesátých let minulého století byl takříkajíc inovován. Kongres totiž přijal pravidlo, podle něhož mohou zákonodárci z menšinové strany podmínit přijetí toho kterého zákona tím, že pro něj hlasuje nikoliv prostá většina, ale musí ho podpořit nejméně tři pětiny senátorů — tedy že se najde alespoň šedesát hlasů.
Tato forma filibusteru má na jedné straně zkrátit jednání Senátu, na straně druhé má zabránit tyranii většiny. Způsobila ale také, že Senát je tímto pravidlem do jisté míry paralyzován, a s ním i legislativní proces v americké demokracii.
Postupem času byla pravidla pro tento typ rozhodování upravena tak, že kupříkladu pro schvalování některých prezidentových nominací do důležitých pozic, se pravidlo šedesáti hlasů nemůže uplatnit, a stačí prostá většina. Pro změnu pravidel jako takových je ale zapotřebí dvoutřetinová většina, takže je téměř nemožné je změnit. Za určitých okolností je ale možné využít takzvanou nukleární opci, která umožňuje, aby Senát schválil zákon prostou většinou.
Biden je pod velkým tlakem zejména levicové části své strany, aby nukleární opci aktivoval a využil ji ke schválení jím navrhovaných zákonů, ale zatím se zdráhá. Prosadil sice už s pomocí prosté většiny obrovitý záchranný balík, ale obává se, že trvalejší suspendování pravidla o možnosti menšiny požadovat, aby se důležité zákony schvalovaly v Senátu přinejmenším šedesáti hlasy, a nikoliv prostou většinou, by se mohlo obrátit proti demokratům v případě, že jednoho dne získají většiny v obou komorách Kongresu republikáni.
Část Demokratické strany ale argumentuje, že bez zrušení pravidla šedesáti hlasů, nebude Biden schopný už fakticky prosadit nic ze své reformní agendy, protože republikáni vystupují jako jednotný blok proti všem jeho návrhům.
Bidenovo váhání ovšem značně nahlodaly nedávno schválené změny volebních pravidel v Georgii, znesnadňující účast menšin. A návrhy na podobné změny se vyrojily v dalších státech americké unie, v nichž mají ve státních parlamentech většinu republikáni. Jednou možností, jak tuto vlnu volebních reforem namířených proti masové účasti menšin a omezujících korespondenční hlasování i hlasování dříve než v den voleb, je zákon Kongresu, který by pravidla pro hlasování v různých státech sjednotil.
Je také jasné, že bez schvalování zákonů prostou senátní většinou neprojde nový migrační zákon, větší kontrola prodeje zbraní, reforma zdravotního pojištění, nebo snahy omezit využívání fosilních paliv. Radikálnější část Demokratické strany argumentuje, že pokud Biden tyto změny prosadí s pomocí prosté většiny, vytvoří tak sice nové pravidlo, ale než republikáni případně ovládnou obě komory Kongresu, uplyne nejspíš dlouhá doba, během níž se změny prosazené Bidenem stanou do té míry pevnou součástí americké reality, že už je republikáni nebudou tak jako tak chtít měnit.
Jisté je, že Biden se bude muset rozhodnout ohledně toho, jak naložit s filibusterem v jeho současné podobě, rychle. Jinak mu zřejmě nezbude nic jiného, než vládnout s pomocí exekutivních výnosů a čekat na volby do Sněmovny reprezentantů a jedné třetiny Senátu v příštím roce s nadějí, že demokraté posílí natolik, že bude schopný prosadit svoji agendu bez ohledu na pravidlo šedesáti hlasů v Senátu.
ČRo Plus, 1.4.2021