Na nedávném sněmu hnutí ANO prohlásil jeho předseda Andrej Babiš, kterého sněm zvolil do čela hnutí na další dva roky, že už nebude za dva roky kandidovat na post předsedy. Neprozradil, zda je tomu tak proto, že je politikou už unavený, anebo proto, že má v plánu kandidovat na prezidenta.
Jak víme z minulosti, Babišovi nelze vždy věřit. Již mnohokrát oznámil, že udělá to či ono, aby pak učinil pravý opak. Jenže tentokrát bychom neměli jeho slova brát z dobrých důvodů úplně na lehkou váhu. A pokud tak učiníme, lze konstatovat, že českou politickou scénu čeká v příštích dvou letech něco jako revoluce.
Její současná podoba byla definována právě Babišem. Byl to on, kdo svým vstupem do politiky fakticky rozbil poměrně dlouho existující rozložení politických sil na české politické scéně, v němž hlavní roli hrály dvě velké strany—sociální demokracie a občanští demokraté.
V novém rozložení sil se stal velmi rychle ústřední postavou, která, dalo by se říct s trochou nadsázky, fungovala tak, že voliči i ostatní strany byli buď s Babišem nebo proti Babišovi. Hnutí ANO sice nedokázalo po říjnových volbách sestavit vládu, ale model, v němž jsou společnost i politika rozděleny na ty, kdo jsou s Babišem, a ty, kdo jsou proti němu, funguje dál.
Pokud by ovšem Babiš splnil tentokrát to, co avizuje, tedy odešel z čela hnutí ANO, tento model fungování české politiky by se začal hroutit. A stejně by tomu bylo i v případě, že by se ještě dříve než před příštím sjezdem ANO pokusil stát prezidentem. Prezidentské volby se konají za necelých 11 měsíců.
V okamžiku, kdy Babiš případně svoji prezidentskou kandidaturu vyhlásí, octne se jeho hnutí ANO ve zcela nové situaci. Pokud by se prezidentem stal, nebude ANO už příliš potřebovat. Může sice stát o to, aby dál ve stranické politice pokračovalo, a hrálo roli prezidentské strany, jenže ANO je do té míry jeho osobním výtvorem a je na něm tak závislé, že by si jen těžko udrželo současnou podporu.
Velká část voličů ANO, volila v minulosti fakticky Babiše. Žádná míra podpory pro ANO, kterou by Babiš hnutí nabízel z Hradu, by nestačila na to, aby si hnutí s někým jiným v čele udrželo podporu zhruba třetiny české společnosti.
Pokud by Babiš v prezidentském klání neuspěl, poškodí to hnutí ANO také. Jako příklad lze nabídnout neúspěšný pokus slovenského premiéra Roberta Fica stát se prezidentem v roce 2014. Po jeho porážce začalo do té doby dominantní hnutí Smer chřadnout, po minulých parlamentních volbách se dokonce rozštěpilo. Fico sice nyní opět posiluje, ale je přeci jen o dost mladší než Babiš, kterému bude v době konání příštích sněmovních voleb už přes sedmdesát.
I věk je možná důvodem, proč Babiš oznámil, bez ohledu na možnost, že by kandidoval na prezidenta, že už se nebude ucházet o pozici předsedy ANO. Což by znamenalo, že nebude ani kandidátem na premiéra v příštích sněmovnách volbách. A to ještě nevíme, jak se na Babišově politických ambicích podepíše případné rozhodnutí žalobců poslat k soudu kauzu Čapí hnízdo.
Českou politickou scénu tedy čeká zemětřesení. Hnutí ANO bez Babiše v čele bude v lepším případě poloviční, v horším se rozpadne. To ovšem značí, že takříkajíc skoro třetina českých voličů si asi začne brzy hledat nový politický domov.
Jelikož Babiš odlákal nemálo voličů od sociální demokracie, mohla by z toho profitovat právě ona. Ale je také možné, že se vynoří nové hnutí, vedené někým podobným Babišovi, kdo se bude jeho metodami inspirovat. A část voličů se může též přesunout ke stranám současné vládní koalice, popřípadě k SPD Tomia Okamury.
Jisté je, že pokud Babiš z čela ANO zmizí, nezůstane v současném politickém uspořádání u nás kámen na kameni. Politické strany by udělaly dobře, kdyby se na tuto změnu připravily.
ČRo Plus, 17.2.2022