Miloš Zeman končí v prezidentském úřadu opravdu neslavně. Krajský soud v Praze totiž vloni na podzim rozhodl, že se má omluvit svému bývalému poradci Zdeňkovi Šarapatkovi za nepravdivé výroky o něm, prezident se neomluvil, a nyní tak bude čelit exekučnímu řízení.
Případ začal, když Zeman v roce 2017 prohlásil, že v době, kdy byl premiérem, vyhodil Šarapatku pro neschopnost. Šarapatka se rozhodl bránit soudně, a nyní vysoudil omluvu. Jelikož se ale Zeman ani po nabytí právní moci rozsudku neomluvil, podal Šarapatka návrh na exekuci.
Prezidentovi právníci chtějí ještě podat dovolání k Nejvyššímu soudu s návrhem na odklad vykonatelnosti rozsudku, ale rozsudek už nabyl právní moci, protože už uplynula lhůta, v níž se měl prezident omluvit, a senát Nejvyššího soudu o odkladu vykonatelnosti zatím nerozhodl.
Mít v čele státu politika, proti kterému se vede exekuční řízení, je opravdu pikantní, ale v případě Zemana nepřekvapivé. Ten už v minulosti s pomocí svých právníků využil všech možných právních kliček, aby se kupříkladu nemusel omluvit za to, že lživě uvedl, že slavný prvorepublikový novinář Ferdinand Peroutka napsal článek Hitler je gentleman.
Nakonec spor po šesti letech soudních tahanic prohrál, ale podle rozsudku Nejvyššího soudu se nemusel omlouvat osobně, omluvilo se za něj Ministerstvo financí. Podobně chtěl stát postupovat ve sporu se Šarapatkou, ale ten se obrátil na Ústavní soud s tím, že se mu má omluvit Zeman jak fyzická osoba.
Ústavní soud Šarapatkovi vyhověl, celá věc se vrátila k projednání řádnými soudy, a Krajský soud v Praze v odvolacím řízení nakonec Zemanovi vloni na podzim nařídil, aby se omluvil. Ten zatím ale jen uhradil soudní výlohy–nikoliv ovšem ze svého, zaplatila je Kancelář prezidenta.
Šarapatka požaduje, aby exekuce byla vedena proti Zemanovi jako fyzické osobě. A Zeman se tak dostal do složité situace. Tím, že Ústavní soud rozhodl, že za svoje výroky nese odpovědnost jako fyzická osoba, může se mu stát, že exekuční řízení se proti němu povede i po jeho odchodu z prezidentské funkce, pokud se rozsudku nepodřídí, anebo pokud Nejvyšší soud v řízení o dovolání neodloží jeho vykonatelnost.
Celé je to jedna velká ostuda nejen Zemana, ale i českého státu. Kdyby se Šarapatka neobrátil na Ústavní soud, zůstala by v platnosti konstrukce, s níž soudy přišly v řízení o omluvě kvůli Zemanovým výrokům o Peroutkovi—totiž že hlava státu nenese za nepravdivé výroky osobní odpovědnost, ale omlouvá se za něj, a případné odškodné vyplácí, Ministerstvo financí.
Blízký konec Zemanova mandátu ho nedávno uchránil od kompetenční žaloby u Ústavního soudu kvůli odmítnutí jmenovat lidovce Petra Hladíka ministrem životního prostředí, protože soud by nepochybně odmítl ve věci rozhodnout, až Zeman odejde z funkce a stane se soukromou osobou. Tentýž blízký konec mandátu ale může též znamenat, že se stane zranitelným v soukromoprávní při.
Pokud se do 8. března, kdy na Hradě končí, neomluví, exekuční řízení kvůli odmítání omluvy Šarapatkovi by se pak teoreticky mohlo vést proti němu osobně jako důchodci Miloši Zemanovi.
Zeman v různých mediálních vystoupení rád mluví o tom, jak se těší do důchodu, včetně toho, že se přestěhuje do bungalovu, který si nechal postavit v Lánech. Má teď několik týdnů na to, aby zvážil, zda mu odmítání omluvy Šarapatkovi stojí za to, že se exekuční řízení povede proti jeho osobnímu majetku. Život důchodce si tak asi nepředstavoval.
ČRo Plus, 22.1.2023