Člen Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání a kandidát ODS v podzimních volbách do Senátu, Petr Štěpánek, v článku Česká televize vykročila správným směrem (LN, 19.6.2000) argumentuje, že rozhodnutí vedení České televize nahradit moderátora pořadu V Pravé poledne Romana Proroka moderátorem jiným bylo správné. Proč? Prorok údajně byl neobjektivní, neboť politiky některých stran a osobnosti s těmito stranami spřízněné zval častěji něž politiky jiných stran a osobnosti s nimi spřízněné. Politikům a osobnostem, s nimiž nesympatizoval, kladl údajně drzé a nekompromisní otázky, zatímco politikům a osobnostem, s nimiž sympatizoval, vůbec nekladl nepříjemné otázky.
A kdo jsou to ti, s nimiž moderátor sympatizoval? Někteří politici (čtyřkoalice) a samozřejmě tzv. hradní blok, jehož fámulové jsou rozlezlí po českých médiích a vlivných místech ve společnosti obecně. K tomuto bloku patří například lidé okolo Impulsu 99, výzvy Děkujeme, odejděte! a mnozí novináři. Tito lidé jsou podle Štěpánka nyní rozhořčeni, že ztratili v ČT svého člověka a proto pochopitelně kritizují rozhodnutí vedení ČT Proroka odvolat.
Dovoluji si Petru Štěpánkovi navrhnout několik zlepšení, která ještě více mohou zvýšit objektivitu veřejno-právní televize. Za prvé je nutné přesně identifikovat exponenty hradního bloku, zvážit jejich vliv i blízkost Hradu a zaznamenat tyto faktory v přehledné tabulce, která bude k dispozici tvůrcům diskusních pořadů ČT. Za druhé by bylo účelné vypracovat jakýsi vědecký koeficient objektivity. Zástupci stran a osobnosti s nimi spřízněné by se měli v televizi objevovat v přísně proporcionálním měřítku.
Vezmeme-li výsledky posledních voleb jako vodítko, pak například na tři vystoupení Miloše Zemana by měla připadnout zhruba dvě a tři čtvrtě vystoupení Václava Klause, jeden a půl vystoupení Miroslava Grebeníčka, atd. Dva Langrové by například mohli být kompenzováni dva a půl Špidly, jedním Ransdorfem a polovinami Mlynáře a Cyrila Svobody. Je také zásadní otázkou, zda ve světle navrhovaného volebního zákona by neměli politici čtyřkoalice nejprve před vystoupením v televizi překonat dvacetiprocentní bariéru.
Je samozřejmě velkou otázkou, podle jakého klíče zvát do pořadu ty exponenty Hradu, kteří nejsou členy politických stran. Pokud by se jako měřítko vzala například popularita prezidenta ve srovnání s popularitou předáků stran, tvořili by exponenti Hradu opět nadpoloviční většinu diskutujících. Zásadně je se třeba vyhnout metodě založené například na sčítání počtu lidí a členů organizací, které reprezentují někteří signatáři Impulsu 99, jako jsou hlavy církevních, odborových, uměleckých a profesních organizací. Taková metoda by opět mohla vychýlit ručičku Objektivity směrem od politických stran. Je proto záhodno použít objektivnější měřítko: sečíst prezidenta a všechny exponenty hradního bloku a vydělit nějakým (velkým) koeficientem.
Pokud jde o drzé otázky, bylo by účelné, aby se moderátor nejprve poradil na příslušných stranických sekretariátech. Opozičně-smluvní politici by pak nemuseli během samotného diskusního pořadu ztrácet čas tím, že by poučovali moderátora o tom, jaké otázky měl klást a jak zvýšit sledovanost pořadu. Účelné by možná bylo zavést například opozičně-smluvní informační byro, které by posuzovalo všechny podobné otázky.
Nově zvolená Rada ČT není ostatně od tohoto modelu již příliš daleko.
Bylo by též velmi dobré kompenzovat přechod opozičně-smluvní Investiční a poštovní banky, která financovala opozičně-smluvní televize Nova a Prima, do rukou hradního bloku reprezentovaného Centrální bankou a silami okolo ČSOB. V této souvislosti by bylo velmi účelné vytvořit opět jakýsi koeficient, kterým by bylo možné kompenzovat zejména ODS za případnou ztrátu vlivu v obou soukromých televizích. Bohaté zkušenosti Petra Štěpánka, jehož rada pro televizní a rozhlasové vysílání nezasáhla proti Nova TV ani v nejkřiklavějších případech porušování licence, by mohly v tomto kontextu být velmi užitečné.
Lidové noviny – 22. 6. 2000