To, zda na konci tohoto roku bude nebo nebude schválen státní rozpočet a zda se v České republice budou konat v příštím roce předčasné volby, bude do značné míry záležet na rozhodnutí Ústavního soudu v případě nového volebního zákona z dílny opozičně-smluvních stran. V případě, že Ústavní soud odmítne námitky prezidenta republiky a posvětí tak definitivně nový způsob voleb do Sněmovny, nebude mít Občanská demokratická strana žádný důvod destabilizovat sociálně-demokratickou vládu a vyvolat předčasné volby.
Nový volební systém má začít platit až na začátku roku 2002 a ODS by si v takovém případě jistě našla způsob, jak nakonec schválit státní rozpočet navržený vládou. Výrazné rozpory mezi ODS a ČSSD lze v případě schválení volební reformy Ústavním soudem očekávat až ke konci roku 2001, kdy se bude schvalovat rozpočet na rok 2002. Opozičně-smluvní siamská dvojčata budou muset v tomto období začít hledat způsob, jak se v očích voličů od sebe oddělit.
V případě, že Ústavní soud zruší části nového volebního zákona v tom rozsahu, ve kterém se zákonem polemizuje prezident, volili i nadále podle dosud platných volebních pravidel. V takovém případě ovšem nemá ODS téměř žádný důvod, aby se dále držela opoziční smlouvy a udržovala až do roku 2002 u moci stranu, jejíž popularita bude ve světle zlepšujících se hospodářských výsledků nejspíše stoupat. Je navíc pravděpodobné, že pokud ve vedení strany nahradí odcházejícího Miloše Zemana slušný a populární politik, obliba strany se může vyšplhat směrem nahoru ještě výrazněji.
Bez nového volebního zákona, který dává ODS, s její stabilní voličskou základnou a solidní sítí místních organizací, velmi dobré šance volby v roce 2002 vyhrát (a možná dokonce zformovat příští vládu bez koaličních partnerů), nemá prodlužování symbiózy s ČSSD valného smyslu. Růst popularity ČSSD by mohl ve stávajícím volebním systému, použitém znovu v roce 2002, vyústit buď v její opětovné vítězství a nebo v situaci, kdy by se ČSSD spojila v koalici s ostatními stranami proti ODS.
Pokud by Ústavní soud zrušil nový volební zákon v rozsahu požadovaném prezidentem ještě před koncem roku, je pravděpodobné, že
ODS bude chtít využít rozpočtové bitvy ke svrhnutí vlády ČSSD.Výsledek takového úsilí by ovšem byl spoluurčen chováním ostatních politických stran, protože ODS sama nemá dostatek hlasů k tomu, aby vládě vyslovila nedůvěru. Je tedy pravděpodobné, že bychom byli svědky intenzivních zákulisních jednání mezi ODS a stranami čtyřkoalice o dalším postupu.
Je ovšem možné, že Ústavní soud vyhoví jen některým z prezidentových námitek. Například může zrušit nedemokratické volební prahy, které musí, pokud chtějí být v parlamentu, překonat koalice, nebo může zrušit podivně zkonstruovaný koeficient pro přepočítávání voličských hlasů na mandáty. Zároveň ale může ponechat v platnosti ustanovení, jímž se zvyšuje počet volebních obvodů ze současných osmi na třicet pět. Bude pak na ODS, aby zvážila, do jaké míry je pro ní takto okleštěná volební reforma ještě výhodná a zdali se jí vyplatí udržovat ČSSD u moci až do roku 2002.
Rozhodnutí Ústavního soudu bude v každém případě mít dalekosáhlé politické důsledky. Je poněkud naivní, když političtí analytici rozpitvávají
navržený rozpočet z ekonomických hledisek ve snaze určit, zda jej ODS podpoří. Rozhodnutí ODS bude, stejně jako na začátku tohoto roku a rok před tím, veskrze politické. Zatímco až dosud bylo v jejím zájmu udržovat opoziční smlouvu a jejím prostřednictvím dosáhnout volební reformy výhodné především právě pro ODS, v případě odmítnutí volební reformy Ústavním soudem by se důvody pro další existenci opoziční smlouvy povážlivě zmenšily. Připočítáme-li k tomu, že další z důvodů pro trvání opoziční smlouvy–balík ústavních změn z opozičně-smluvní dílny—leží v Senátu bez valné šance na schválení, je velmi pravděpodobné, že odmítnutí volební reformy Ústavním soudem by spustilo sérii politických změn.
Právo – 11. 9. 2000