Pokud by na prosincovém sjezdu Občanské demokratické strany byl zvolen do jejího čela hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenonský, vládní koalice v současné podobě s největší pravděpodobností nepřežije příští rok. Zvolení Tošenovského by totiž vyslalo signál k sjednocení pravice a dá se předpokládat,
že někteří členové vedení i poslaneckého klubu Unie svobody by volání po sjednocení s obrozující se ODS vyslyšeli.
Největší současnou překážkou pro sjednocení pravice je hluboký příkop, který vede mezi klausovskou ODS a ostatními pravicovými stranami. Problémem jsou nejenom osobní antipatie na obou stranách, ale také Klausův styl vedení ODS, který nedávno Klaus sám výborně charakterizoval jako „odéesácké myšlení“.
Ve skutečnosti je ono současné „odéesácké myšlení“ především myšlením Václava Klause a odráží věrně jeho osobnost. Je protievropské, mírně nacionalistické, provinciální, arogantní a výlučné. ODS nemá přátele, protože vidí všechny ostatní jako potenciální nepřátele. Stojí osaměle proti stranám bývalé čtyřkoalice, špidlovské sociální demokracii, Hradu, občanské společnosti…Je symbolické, že v parlamentní opozici přebývá sama s komunisty. Jediný potenciální spojenec, Klausovo mentální dvojče, odpočívá na Vysočině a jeho opozičně-smluvní kohortě ubývá sil.
Zvolení Tošenovského by mnohé z těchto negativních rysů ODS rychle změnilo.
Především by v cestě ke spolupráci s ostatními pravicovými stranami nestály osobní záště. Změnil by se pravděpodobně i styl vystupování ODS, protože Tošenovský není programovým euroskeptikem a nacionalistou. Není také zatím natolik silnou autoritou v ODS, aby—kdyby k tomu měl náhodou sklony—byl schopen jako Klaus zavést silně autoritářský styl řízení, který omezuje vnitrostranickou demokracii.
Je jasné, že by též záleželo na tom, jakými lidmi by se Tošenovský, kdyby byl zvolen, obklopil. K celkové změně stylu strany by mohlo dojít jen za předpokladu, že by Tošenovský nebyl obklopen Klausovými politickými klony, jako jsou Jan Zahradil, Miroslav Beneš, Martin Říman, nebo Ivan Langer. Někteří z nich sice už začínají přebíhat do tábora Tošenovského, jenomže za sebou vlečou politické dědictví, které by Tošenovského diskvalifikovalo coby „novou“ krev, pokud by s nimi aktivně spolupracoval.
Jak se ODS v prosinci rozhodne, je jen její věc. Pokud zůstane Klaus, zůstane u moci nejspíše i Špidlova trojbarevná koalice, protože tu drží dohromady z velké části i společný odpor ke Klausovi, k jeho politickému stylu a k programu klausovské ODS. Pokud bude do čela zvolen Tošenovský, čekají na Špidlu nejspíše těžké časy, protože by v případě odchodu některých unionistů buď musel řešit, zda vládnout menšinově, nebo zda jít do předčasných voleb.
V obou případech by byl v nevýhodné pozici. Menšinové vládnutí by vždy vyústilo do určité závislosti na komunistech, což by ČSSD, chtě nechtě, poškodilo. Nové volby proti sjednocené pravici vedené tošenovskou ODS by zase byly jen těžko vyhratelné.
10. 2. 2002