Občanská demokratická strana podpořila v Poslanecké sněmovně návrh na vyslání až 150 českých vojenských policistů do Iráku. Bez její podpory by návrh neprošel, protože se proti němu postavili nejen komunisté, ale také 4 poslanci vládní sociální demokracie a 3 lidovci. Kdyby se ODS zachovala tak, jak se chovala v opozici dosud—tedy, že v naprosté většině případů hlasují její poslanci proti všem vládním návrhům–čeští vojáci by do Iráku neodcestovali.
Toto je výrazný posun v chování největší opoziční strany, protože tímto hlasováním vlastně poprvé od nástupu vlády Vladimíra Špidly ve skutečně důležité otázce (navíc v situaci, kdy porážka či vítězství vládního návrhu zcela závisela na jejích hlasech) podpořila vládu. Ukázala tak veřejnosti, že umí být odpovědnou opozicí, že určité věci jsou pro ní důležitější, než jedno politické vítězství v souboji s vládou.
ODS mohla takto vystupovat už v minulosti. Její naprostá opozice vůči všem zákonům, které tvořily reformu veřejných financí, byla podivnou strategií. Klidně mohla například podpořit zákon, kterým se snižují daně právnickým osobám. Odůvodňovat hlasování proti takovému (vlastně pravicovému) kroku vlády tím, že tato změna není dostatečně radikální, bylo dětinské. ODS mohla přeci klidně říci, že ona sama chce sice snížení daní mnohem radikálnější, ale že se i tak jedná o krok správným směrem. A pokud bude jednoho dne vládnout ODS, prosadí snížení větší.
Stejně kontraproduktivní byly silácké útoky na vládu kvůli její vyjednávací pozici o evropské ústavě. I zde by byl namístě konstruktivnější postoj, kterým by se ODS profilovala nikoliv jako strana absolutní negace všeho, co vláda činí, ale jako odpovědná opozice. Takové jednání je navíc politicky čitelnější.
Podpora pro vyslání českých vojáků je v souladu s dřívější pozicí ODS, která jasně podpořila americkou intervenci v Iráku. Je o to cennější, že postoj ODS není v tomto bodě v souladu s postoji jejího čestného předsedy a prezidenta Václava Klause. Ten americkou intervenci v Iráku nepodpořil a vyslání českých vojáků do Iráku mu nejspíše není po chuti. ODS se tak chová nejen odpovědně, ale—vztáhneme-li její postoj ke Klausovi—též dospěleji.
19. 12. 2003