Někteří politologové varují, že česká pravice páchá
v poslední době politickou sebevraždu. Místo aby vládní strany využily
nedávného zatčení opozičního politika Davida Ratha k tomu, aby ukázaly, že
mají skutečný zájem na posilování nezávislosti justice i policie, přičemž budou
ochotné „obětovat“ i vlastní politiky obviněné z korupce, předvádějí
nevábné politické divadlo, jakmile se ruka zákona dotkne jejich řad.
K tomu všemu se přidává nedávné odvolání ministra spravedlnosti
Jiřího Pospíšila, který navzdory svým minulým pochybením pootevřel
v posledním roce dveře k reformě
systému státních zastupitelství. Jak ukazují i průzkumy, veřejnost vnímá
odvolání Pospíšila i sílící útoky na policii kvůli vyšetřování pochybného
armádního nákupu letadel CASA jako snahy
udržet si za každou cenu politickou kontrolu nad justicí a policií.
Názor, že současné vládní pravicové strany páchají tímto jakousi
postupnou politickou sebevraždu, obsahuje předpoklad, že pokud by se chovaly jinak,
česká pravice by se mohla zachránit. Proč se tak pravicové strany tedy
nechovají? Že by jejich představitelé neměli pud sebezáchovy?
Odpověď zní, že jejich chování je zcela v logice vývoje,
který nastartoval už před několika lety. Patologické provázání ODS a, jak
ukazuje poslední vývoj, zřejmě i rádoby „čisté“ TOP 09 s neprůhlednými
„podnikatelskými“ strukturami je prostě mnohem silnější, než předpokládali i
největší pesimisté.
Celá řada podivných vládních nákupů, státních zakázek i
projektů placených z evropských peněz by nebyla možná bez aktivní účasti
politiků, které nyní mají nejrůznější kmotři a „podnikatelé“ takříkajíc
v hrsti. Aby ruka zákona na tyto lidi, jak z politiky, tak z
„byznysu“, nedosáhla, o to se dlouhá léta „starala“ politiků se bojící justice
a policie.
Opravdová změna směrem k nezávislosti justice, která by
se začala chovat podle hesla „padni,komu padni“, by pravicovým stranám u voličů
teoreticky pomohla. Jinými slovy: aby se opět stala pro kritickou masu voličů
přijatelnou, potřebovala by pravice ukázat, že myslí vážně boj proti korupci, včetně posilování
nezávislosti justice i policie.
Jenže je v pasti. Skutečné osvobození justice a policie
z pout polické kontroly, jak naznačuje i hysterické chování některých
politiků v kauze letadel CASA, by mohlo
poslat do vězení leckoho z těch politiků, kteří by bez této hrozby možná
docela rádi předstírali, že nestojí o nic více, než o vpravdě nezávislou policii
i justici.
I proto je pochopitelné, že se jako lepší taktika jeví boj
s korupcí a boj za nezávislejší justici dál jen předstírat, jakkoliv
kritická masa voličů si to postupně uvědomuje, a současná vládní pravice se
začíná poroučet do politického propadliště. „Zelená“ skutečnému boji
s korupcí, včetně rozvázání rukou justice i policie, by totiž znamenala
totéž, jenže by přitom zřejmě navíc hrozilo řadě politiků a „podnikatelů“ v brzké
době trestní stíhání.
Právo, 18.7.2012