Podle
průzkumu veřejného mínění z dílny agentury Phoenix Research jsou nejznámějšími českými europoslanci Miloslav Ransdorf z KSČM
(78 %), nestraník Jiří Pospíšil reprezentující TOP 09 (71 %) a nestraník Pavel Telička reprezentující ANO (62
%).
Nejméně
známými
jsou lidovec Pavel Svoboda, nestraník Petr Ježek reprezentující ANO, a Miroslav Poche z ČSSD.
Podle téhož průzkumu jsou nejpopulárnějšími českými europoslanci Jiří Pospíšil (52 %), Pavel Telička
(26 %) a Miloslav Ransdorf (24 %).
Pokud jde o nejméně
oblíbené, jsou jimi Miloslav
Ransdorf (17%) a Jaromír Štětina z TOP 09 (16%) .
Výsledky průzkumu jsou zajímavé hned z několika
důvodů. Především vyjevují, že známost a popularita českých europoslanců téměř
vůbec nesouvisejí s jejich prací v Bruselu, ale mnohem více
s jejich předchozí činností v České republice. Ti, kteří byli
výraznými postavami v domácí české politice, jsou považování za známé i
jako europoslanci.
Více než zprávy o tom, co poslanec dělá v Bruselu, přispívají
také ke známosti u veřejnosti evidentně
i nejrůznější skandály. Miroslav Ransdorf je dobrým příkladem toho, jak
kombinace dlouholeté politické činnosti doma a nejrůznějších afér (automobilové
bouračky a finanční potíže, propírané i v bulvárním tisku) mohou
z někoho učinit nejznámějšího europoslance.
Je též zajímavé, že Ransdorfa jeho výrazné názory i
ostrovtip činí na jedné straně třetím nejoblíbenějším
eusroposlancem, ale totéž–v kombinaci s jeho skandály–z něj zároveň
činí europoslance s největším procentem lidí, u kterých je neoblíbený.
Dalším zajímavým fenoménem je Jiří Pospíšil. Je jak
druhým nejznámějším europoslancem, tak tím vůbec nejvíce oblíbeným. Opět se ukazuje,
že ODS ze svých řad vyštvala politika, který ji v její současné nemastné
neslané podobě mohl v jejím čele výrazně pomoci. TOP 09, kterou nyní
reprezentuje, zase evidentně „parkuje“ v Bruselu politika , který by ji
mohl ze všeho nejvíc být ku prospěchu doma, kde postupně pohasíná hvězda Karla
Schwarzenberga v čele strany.
Ukazuje se též, že ke známosti některých osobností coby europoslanců příliš
nepřispívá—možná překvapivě–jejich publikační činnost, ať už zaměřená na
problémy EU nebo domácí politiku. Lídr eurokandidátky ČSSD Jan Keller, který se
jako zdatný a výrazný publicista nepochybně
projevuje, v průzkumu agentury Phoenix zůstává ve všech ohledech
v šedém středu. Lidovec Pavel Svoboda, který je též zdatným publicistou,
se v průzkumu dokonce objevuje jako jeden z nejméně známých europoslanců.
Jedním možným vysvětlením je, že jejich domácí publikační
angažmá přehlušuje jejich angažmá v Bruselu to té míry, že si je lidé
s evropskou politikou nespojují.
K větší popularitě a známosti některých europoslanců evidentně nepřispívá ani jejich
angažmá v intenzivně medializovaných kauzách,jako je odebrání českých dětí
norskými úřady. Lidovec Tomáš Zdechovský a lídr Strany svobodných Petr Mach,
kteří se ve věci českých dětí v Norsku angažují, se v průzkumu mezi
známějšími či populárnějšími europoslanci neobjevují. I v tomto případ si
veřejnost evidentně nespojuje jejich angažmá s „norskou kauzou“ s jejich
působením v Bruselu.
Celkově průzkum vyjevuje, že odejít do europarlamentu
s tím, že daný poslanec nebyl na domácí scéně výraznou postavou, na kterou
nelze hned zapomenout, se v dnešních poměrech rovná když ne přímo
politické smrti, tak alespoň politickému komatu. Něco to vypovídá i o evropské
politice.
Novinky, 6.2.2015