Politici i
analytici horečně vypočítávají různá „ponaučení“, která vyvodili z masové
vraždy v Uherském Brodu. Jedno docela zásadní—zejména ve světle rostoucí
nechuti, někdy přímo až xenofobie české společnosti vůči přistěhovalcům a
romské menšině—ale nezaznělo. Masový vrah z Uherského Brodu, stejně jako
před časem masový vrah z Frenštátu pod Radhoštěm, který vyhodil s pomocí výbuchu plynu do povětří panelový dům,
byli etničtí Češi.
Jinými
slovy, podíváme-li se na seznam největších masových a sériových vrahů u nás,
přistěhovalce ani Romy na něm nenajdeme. Pravda, řádily u nás v 90.
letech, a občas ještě řádí, ruské, ukrajinské, arménské a kosovské mafie, které
pilně přispívaly do statistik vražd a dalších trestných činů. Tito mezinárodní
zločinci měli ovšem dvě specifika: vraždili se obvykle navzájem a většina
z nich nebyla řádnými přistěhovalci. Pobyt
u nás si buď koupili anebo zde byli načerno.
I největší
masová vražda u nás za posledních několik desetiletí–tedy více než čtyřicítka
mrtvých v důsledku otravy metylalkoholem–byla zcela v režii
„podnikatelů“ s bezvadnými českými,nebo, chcete-li, moravskými rodokmeny.
Abychom
nezůstali jen u vražd, bylo by též možné jmenovat dlouhou řadu jmen
nejrůznějších zločinců s bílými límečky, od slavných tunelářů až po pány,
kteří měli a mají „obšlápnuty“ nejrůznější politiky. Ti připravili stát, tedy vlastně své spoluobčany,
o desítky, možná stovky miliard korun. I mezi nimi—od Viktora Koženého, přes
Radovana Krejčíře, až po nejrůznější „vysmáté“ solární či uhelné barony, Mazánky a Kolibříky,
popřípadě Ivánky—těžko budeme hledat přistěhovalce a Romy.
Výše zmíněná
fakta nemají za cíl přesvědčit kohokoliv o tom, že mezi přistěhovalci a Romy
není trestná činnost. Je, nemá smysl ji
zlehčovat, ale zatím byla jiného druhu. Ve srovnání s výše popsanými
obludnými násilnými činy i masovým loupením ze „státního“ přitom národní většina
ráda a účelově její význam zveličuje. Je totiž pohodlnější svalovat vinu za
jiné, než si zamést před vlastním „národním“ prahem.
Přesto je
jisté, že až se národ otřepe z další masové vraždy či tunelu, bude mít
jeho nemalá část tendenci opět vinit z nejrůznějších problémů u nás
přistěhovalce a Romy. I kdyby televize denně vysílala o největších existujících
symbolech šlendriánu i zločinu, které způsobili členové české většiny—tunel Blanka,
opencard, Vrbětice, metylalkohol, Mostecká uhelná, solární loupež století—nakonec,
zdá se, je pohodlnější hledat viníky někde jinde. Koneckonců i za komunistický
režim přeci mohou zejména ti cizí, co nám ho údajně vnutili.
Když je tedy
řeč o ponaučeních ze strašného činu v Uherském Brodě, jedno zní, že bychom
se více než zevšeobecňujícímu odmítání všeho „cizího“, včetně současných
paušálních útoků na islám i přistěhovalce, o otloukané romské menšině ani nemluvě, měli věnovat nebezpečí a
patologiím mezi „námi“—v naší zdánlivě tak spořádané české většině. Zamyslet by
se mohli dokonce i ti, kdo věří, že všelék na všechny neduhy by vyřešilo
naplnění hesla „Čechy Čechům“.
Novinky, 27.2.2015