Kontroverze, která se rozrůstá
okolo možného přijetí úplatku trenérem národního hokejového týmu Vladimírem
Růžičkou, se stává skutečným testem českého národa.
Růžička je hokejová legenda,
ověnčená zlatem z olympijských her v Naganu, a na nadcházejícím
mistrovství světa v Praze má vést národní tým. Zdá se, že si nikdo není úplně
jistý, jak se k jeho kauze postavit.
Pro případ dosti nepravděpodobné
možnosti, že by ještě někdo nevěděl, o co v Růžičkově případě jde, shrňme,
že Růžička je zachycen na video záznamu tajně pořízeném podnikatelem Miroslavem
Palaščákem, jak se ním baví o penězích,
které měl od něj převzít. Palaščák argumentuje, že peníze dal výměnou za
příslib, že Palaščákův syn bude hrát za áčko hokejové Slávie, kterou tehdy
Růžička trénoval. Růžička se brání, že tak dohoda nezněla, ale převzetí peněz
na videu nepopírá.
Následně vysvětlil, že pět set
tisíc korun, které převzal, nejprve prý chápal jako sponzorský dar klubu,
později jako půjčku, a nakonec peníze vrátil Palaščákovi. Vedení klubu prý
tehdy o všem vědělo. Současné vedení to ale popírá. O případ se začala zajímat
policie.
Reakce na kauzu ze strany
funkcionářů Českého svazu ledního hokeje jsou pozoruhodné. V demokratické
společnosti je prý nutné respektovat presumpci neviny, poučili nás, takže je nutno
posečkat přinejmenším 30 dní, které orgány činné v trestním řízení mají,
aby se vyjádřily, zda bude Růžička stíhán, prohlásil šéf svazu Tomáš Král.
Chce se ironicky dodat, že těch
třicet dní uplyne přibližně v době, kdy šampionát bude končit, takže kdyby policie nakonec usoudila, že
Růžička je vinen, a český tým bude ještě v boji medaile, snad nebude tak
cynická, aby trenéra zatkla před vyvrcholením
šampionátu.
Druhou reakcí je tvrzení, že
odvolání Růžičky z postu trenéra dva týdny před zahájením šampionátu by
otřáslo týmem i veřejností, a svaz tedy prý tak jako tak nic nepodnikne přinejmenším do skončení
šampionátu. I sám Růžička řekl, že se chce soustředit na šampionát, takže se
kauzou nyní nenechá vyrušovat.
Lze zaznamenat i reakce, že je od
Palaščáka sprosté, že úmyslným načasováním kauzy před začátkem šampionátu chce kazit
národu zábavu, na kterou se tak dlouho těšil. „Jestli si chtěl vyřídit účty
s Růžičkou, povedlo se mu to, ale vyřídil si je také s námi a se
všemi hokejovými fanoušky,“ řekl médiím Král.
Jenže lidem, kteří nadřazují
právní stát hokeji, může přijít na mysl následující neodbytná otázka: Co
když si pan Palaščák „vyřizuje účty“ s panem Růžičkou nikoliv na
základě nějaké smyšlenky, ale na základě spáchání trestného činu panem Růžičkou
v podobě přijetí úplatku či zpronevěry? Máme i pak trvat na tom, že němá
co kazit národu požitek z mistrovství světa?
Co si z toho všeho vzít? Samotného
Palaščáka lze jistě obviňovat z lecčehos, včetně korupční nabídky a
následné promyšlené pomsty, když Růžička nenaplnil jeho očekávání. Jisté je, že
se bude čelit tvrdým útokům, včetně obvinění, že na zveřejnění videa neměl
právo nebo, že se pokusil Slavii korumpovat. Někteří novináři se už začali šťourat v jeho soukromí s otázkou
„komu to slouží?“
Jenže podstatnější bude, jak se
média, veřejné mínění a orgány činné v trestním řízení vypořádají
s Růžičkou, protože—možná bohužel pro něj—je důležitým národním symbolem.Bude
se mu měřit stejně jako komukoliv jinému, kdo je podezřelý z přijetí
úplatku nebo zpronevěry? Bude na něj veřejné mínění přísnější nebo naopak méně
přísné? Bude tato míra přísnosti záviset na případném (ne)úspěchu národního
mužstva?
Pokud bychom použili jako vodítko
dosavadní argumentaci činovníků českého hokeje, má bohužel celá kauza od
začátku poněkud absurdní rysy. Růžička
má jistě právo na presumpci nevinny, ale ti, kdo argumentují, že má na svém
trenérském postu zůstat, aby se zachoval „klid v kabině“ a národ se před
mistrovstvím světa zbytečně neznepokojoval kvůli možnému neúspěchu svého týmu,
se zcela míjejí s podstatou věci. Stejně se s ní míjejí prohlášení
některých hráčů, že se okolo trenéra bez ohledu na meritum věci semknou.
Ano, presumpce nevinny se jistě
dá při závažném podezření na spáchání trestného činu vykládat i tak, že
podezřelý má právo zůstat ve své funkci, dokud se jeho případná vina neprokáže.
Ale poněkud noblesnějším řešením, typickým pro vyspělejší demokratické
společnosti, by bylo, že se až do případného očištění svého jména se podezřelý sám
svých funkcí vzdá.
Je možné, že dobrovolný odchod Růžičky
z funkce trenéra národního týmu až do doby, než bude případně očištěn, by
podlomil morálku národního týmu. V konečném součtu by ale mohlo takové gesto
docela pomoci morálce národa, protože by bylo na české poměry nezvykle dobrým
příkladem zásadového chování.¨
Novinky, 17.4.2015