Českou
republiku kritizoval Vysoký komisař OSN pro
lidská práva Zajd Raad Husajn, který si stěžoval, že české úřady
zadržují přistěhovalce po dobu 40 až 90 dnů a podrobují je osobním prohlídkám,
aby jim vzaly peníze na zaplacení nákladů na pobyt v zařízeních pro cizince.
Uvedl také, že je znepokojen životními podmínkami, v nichž běženci v těchto
zařízeních žijí. Za neospravedlnitelné označil, že jsou v nich drženy také
děti.
Hrad, premiér
i ministr vnitra okamžitě kritiku odmítli jako neopodstatněnou. Jenže vysoký
komisař OSN nepřichází s kritikou Česka zdaleka jako první. To kritizovali
spolu s dalšími zeměmi Visegrádu už před časem někteří západoevropští
polici kvůli odmítavým postojům k uprchlickým kvótám, jakož i k uprchlíkům
obecně.
V září české nevládní organizace vydaly prohlášení,
v němž kritizovaly Česko za to, že nedokáže uprchlíkům zajistit
odpovídající ochranu. Stěžovaly si také, že uprchlíci jsou často údajně
zbavováni svobody protiprávně, stát omezuje jejich pohyb, zabavuje jim peníze a
umísťuje je do detenčních zařízení, kde jsou nehumánní a ponižující podmínky.
Později
podmínky v detenčních zařízeních kritizoval ministr spravedlnosti Robert
Pelikán a nespokojenost vyjádřil také ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier.
Ozvala se i ombudsmanka Anna Šabatová, která nedávno po osobní návštěvě
detenčního centra v Bělé-Jezové tvrdě kritizovala podmínky, v nichž
jsou uprchlíci zadržováni. Stěžovala si mimo jiné na to, že děti
žijí v zařízeních hůře než čeští vězni a jsou vystrašené z přítomnosti policie
a bezpečnostní služby.
Ministr vnitra Milan Chovanec na všechny výtky opakovaně reaguje
tvrzením, že Česká republika postupuje v souladu s českým právem. Na
kritiku Šabatové konkrétně odpověděl, že podmínky v tuzemských detenčních zařízeních jsou humánní.
Se Šabatovou se nakonec i krátce sešel a některé věci si prý navzájem vyjasnili,
zatímco v jiných se neshodli. Setkají se prý znovu, aby si kromě jiného vyjasnili,
kolik žalob už bylo vlastně na Českou republiku v souvislosti se
zadržováním uprchlíků v detenčních centrech podáno. Ombudsmanka tvrdí, že
číslo je podstatně vyšší než to, které uvádí ministerstvo.
Ke kritice se nedávno přidala i agentura Reuters, která
v rozsáhlém materiálu nelichotivě popsala českou praxi při zadržování
uprchlíků. Ministr Chovanec v materiálu českou praxi hájí s pomocí
již známých argumentů.
Nad celou záležitostí se vznáší nemálo otázek, ale zůstaňme u
dvou. Ta první se týká opakovaných ujištění, že české orgány nedělají nic
špatného, protože jen jednají v souladu s českými zákony a
mezinárodním právem. Proč ale není možné české zákony, jejichž údajné pečlivé
dodržování začíná přerůstat z domácích politických přestřelek (a to i
uvnitř samotné vlády) v možnou mezinárodní ostudu, upravit tak, aby
odrážely praxi ve zbytku EU?
Za druhé se nabízí otázka, jak by měla v houstnoucí atmosféře
okolo ČR reagovat vláda. Země je nyní
pod palbou kritiků nejen kvůli zacházení s běženci, ale kritizovala ji
také Evropská komise kvůli malé schopnosti vyhošťovat nelegální migranty. Chovanec tuto kritiku poněkud bohorovně glosoval
na Twitteru slovy, že prý nerozumí, proč nás EU mistruje. Komise prý má špatné údaje, míchá jablka
s hruškami.
Premiér Sobotka se zase ohradil proti kritice Vysokého komisaře
OSN. Česko prý dodržuje mezinárodní smlouvy a v
uplynulých měsících navýšilo kapacitu zařízení pro běžence, aby zlepšilo tamní
podmínky. Podmínky pro umístění
uprchlíků V České republice jsou prý standardní, slušné a rozumné.
Je pěkné, že jsou nejvyšší čeští činitelé
v odmítání kritiky zajedno. Hrad dokonce pojal celou věc poněkud
„předlistopadově“ a mluví o cílené kampani proti ČR.
Nebylo by ale přeci jen lepší, kdyby se
vláda nad sílící domácí i mezinárodní
kritikou českého zacházení s uprchlíky zamyslela a začala se chovat se
vstřícněji? Nejde totiž jen o uprchlíky. Zatvrzelé odmítání kritiky s tím,
že nám svět zase jednou nerozumí, může postupně začít zhoršovat celkový obraz
země v zahraničí. A kupříkladu pro mnohé zahraniční investory, na nichž
pro změnu závisí naše ekonomika, je takový obraz docela důležitý.
Novinky, 23.10.2015