Pokud
summit Evropské unie a Turecka 7. března skončí neúspěchem, EU se nejspíš začne
zabývat „plánem B“, který už nějakou dobu propaguje visegrádská čtyřka. Tedy
plánem na uzavření severní hranice Řecka s Makedonií a Bulharskem.
Jenže
už teď tento plán naráží na zuřivý odpor Řecka, které coby členská země EU může
svými vety EU v mnoha oblastech de facto paralyzovat. A je také zřejmé, že
EU jako celek by s tímto plánem souhlasila jen pod podmínkou, že Řecku,
kde by se mohly hromadit statisíce uprchlíků, bude poskytnuta velkorysá pomoc.
Pokud
by to byla pomoc jen ekonomická a logistická, země Visegrádu, které plán B
vymyslely, by s tím neměly problém. Jenže je téměř jisté, že na stole bude
v rámci takové pomoci Řecku i nějaké nové schéma na distribuci politických
uprchlíků nahromaděných v Řecku do ostatních zemí EU. A právě na něm může
plán B kromě jiného ztroskotat.
Scénář,
v němž nastoupí živelné uzavírání národních hranic členskými zeměmi EU,
anebo celoevropské suspendování schengenského projektu, je tedy docela reálný,
navíc se už částečně děje. I proto lze jen doufat, že česká vláda diskutuje už
teď o tom, co v takovém případě s českou ekonomikou, která je
v EU jednou s nejvíce závislých na volném pohybu osob i zboží.
Jisté
totiž je, že konec schengenu by znamenal okamžité velké problémy nejen pro desetitisíce
lidí, kteří dnes volně pendlují za prací do Německa a Rakouska, ale také pro ty
české vývozce i dovozce, kteří jsou závislí na rychlém doručování výrobků a
zboží. S koncem Schengenu by také ČR ztratila „přidanou hodnotu“ pro některé
zahraniční investory.
Česká
ekonomika momentálně utěšeně roste, ale vláda by měla mít připravena sociální a
další opatření pro případ, že tomu tak ve světle možného pádu schengenu brzy být
nemusí. Víme, jak chaoticky reagovala Toplánkova vláda na světovou ekonomickou
krizi v roce 2008.
Do
jisté míry to bylo pochopitelné, protože ji tehdy nikdo nepředvídal.
V případě dosti realistického scénáře konce Schengenu a s ním souvisejících
ekonomických dopadů, které se dají částečně dopředu odhadnout, by nebylo pro
vládu dobrým vysvědčením, kdyby též jen byla ve vleku událostí, pokud
k pádu Schengenu opravdu dojde.
Právo, 27.2.2016