Bill Clinton a střední Evropa

Americký exprezident Bill Clinton
v jednom ze svých projevů na podporu prezidentské kandidatury své ženy
prohlásil, že Polsko a Maďarsko, „dvě země, které by nebyly svobodné bez
Spojených států a dlouhé studené války, se teď rozhodly, že demokracie přináší
příliš mnoho obtíží“. Kriticky se také vyjádřil k neochotě těchto zemí
přijímat migranty. Dávají prý přednost autoritářskému režimu ve stylu Vladimíra
Putina.

Polská i maďarská vláda reagovaly s rozhořčením.
Polská premiérka požadovala od Clintona omluvu, její partajní šéf Jaroslaw
Kaczynski tvrdí, že Clinton má špatné informace. Podobně reagoval maďarský
ministr zahraničních věcí.

Což o to, Clinton to s přirovnáním k putinovskému Rusku přehnal,
ale vlády v Polsku a Maďarsku si bohužel neuvědomují, že jim pohoršené
reakce na jeho slova nejenom nepomohou, ale ještě zhorší jejich obraz, protože
takto nevrle reagují obvykle právě ty režimy, které mají takříkajíc máslo na
hlavě.

Clinton si přitom svoji kritiku tak úplně nevymyslel. Polsko už kritizovala
Evropská komise i Benátská komise, což je orgán Rady Evropy pro otázky právního
státu. Ratingová agentura Standard & Poors Polsku snížila rating. A agentura
Moody’s zemi snížila tzv. ratingový výhled z pozitivního na negativní.

Maďarsko se dostalo s Evropskou unií do sporů už před několika lety. Spojené
státy dokonce daly některé lidi z okolí premiéra Orbána na černou listinu,
pokud jde o cestování do USA.

Nacionalisté ve střední Evropě jistě budou tento vývoj vnímat jako
nepřípustné zasahování do vnitřních jejich zemí. Jenže v globálně
propojené ekonomice není už nic jen „vnitřní záležitostí“ té které země,
zejména je-li to relativně malá „nová demokracie“.  Jakmile  finanční trhy a mezinárodní investoři usoudí,
že taková země svůj přechod k plnohodnotné demokracii nezvládá, má to
svoje důsledky.

Můžeme samozřejmě kritiky odkazovat do patřičných mezí s tím, že nám
křivdí, a ať si radši zametou před vlastním prahem, ale nic to nezmění na
skutečnosti, že musíme počítat s negativními hospodářskými dopady. Když se
k mezinárodní kritice přidají—jako v Polsku—i masové protesty domácí opozice,
má stát vedle obrazu země nezvládající demokracii zaděláno i na nálepku
„nestabilní“.

Polsko i Maďarsko už hlásí „překvapivý“ pokles HDP
v meziročním srovnání. Česko se zatím drží, ale i ono hlásí ve srovnání
s loňskem pokles zahraničních investic.

Takový či onaký politický vývoj má prostě
v dnešním provázaném světě svoji ekonomickou cenu. Země Visegrádu si možná
budou muset brzy spočítat, kolik je současný politický vývoj, jakož i ty či ony
postoje vůči zbytku EU v současné migrační krizi, budou stát. A zda jsou
ochotné takovou cenu platit.

Novinky, 20.5.2016

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..