Výsledky britského referenda o setrvání v Evropské unii ještě neznáme, ale jedna věc je
už jistá: ať už Britové rozhodnou o setrvání v Unii nebo o odchodu
z ní, EU se octne hned po oznámení výsledků na prahu nové éry.
Pokud se Británie rozhodne zůstat, spustí se téměř okamžitě
diskuze o tom, jak učinit Unii pružnější tak, aby více odpovídala mimo jiné i
požadavkům, které vznesla britská vláda. Především se ale téměř jistě rozjedou
na plné obrátky jednání o některých reformách, které jsou už na stole a
Británie s jejím speciálním statusem se přímo netýkají, ale které hrozba
brexitu zpomalila. Jde kupříkladu o reformu imigrační politiky či společný
evropský postup vůči daňovým rájům.
Pokud se Británie naopak rozhodne vystoupit, je jisté, jak
už avizovali někteří evropští politici, že na kontinentu se téměř okamžitě
spustí diskuze o tom, jak zmenšenou Unii, která se nemusí ohlížet na britské,
k větší integraci skeptické postoje, dál více integrovat, a učinit ji tak
akceschopnější. Jinými slovy: někteří evropští politici vidí případný brexit
jako šanci posunout EU od ekonomické unie k unii politické.
Takové snahy ovšem mohou ovšem narazit na odpor některých
zemí, přičemž pokusy využít brexitu jako odrazového můstku k většímu
integračnímu úsilí budou do jisté míry narážet i na skutečnost, že od 1.
července bude Unii předsedat Slovensko.
Tedy země, která se jen těžko může postavit do čela rozsáhlejších reformních
kroků už proto, že je v rámci EU poměrně málo vlivná, ale i proto, že
v jejím čele stojí Robert Fico, jehož prohlášení na adresu EU se
v poslední době rozhodně neřadí mezi euro-optimistická.
Brexit tak může odhalit v plné nahotě příkop mezi
tvrdým jádrem Unie, které představují její zakládající členové na západě
kontinentu, a zeměmi, které by spíše preferovaly unii coby politicky nesvázaný
prostor volného obchodu. Nedá se tedy vyloučit, že brexit by se mohl stát
katalyzátorem procesu, který už delší dobu visí ve vzduchu—tedy faktického
rozdělení unie na tvrdé jádro a zbytek.
Brexit ovšem také může spustit lavinu událostí, které budou
mimo jakoukoliv politickou kontrolu Bruselu, ba půjdou přímo proti další
existenci EU. Je sice velmi nepravděpodobné, že by se tak komplexní a vnitřně
složitě provázaný projekt, jakým EU je, mohl jako celek zcela rozpadnout, ale
pravdu mají ti, kdo varují, že brexitem by se mohly inspirovat i některé země
na kontinentu, a mohli bychom tak být svědky dalších referend o vystoupení
z Unie.
Máme tedy před sebou scénář nového začátku pro Unii
s velkou Británií, poněkud odlišný scénář nového začátku bez Británie,
jakož i krajní scénář rozdělení či rozpadu
EU v případě brexitu. O tom, který z nich se začne uskutečňovat,
budeme mít více jasno poměrně brzy—zanedlouho po sečtení výsledků britského referenda.
ČRo Plus, 22.6.2016