Politické tance okolo přijetí uprchlíků

Vláda
oznámila, že v rámci plnění dohod Evropské unie s Tureckem přijme
Česká republika 80 uprchlíků z utečeneckých táborů v Turecku. Přijme též deset
uprchlíků z Řecka. Budou prý řádně prověřeni a je pro ně připraven poměrně
komplexní integrační program.

Šéf
hnutí ANO, místopředseda vlády a ministr financí v jedné osobě, Andrej
Babiš, ale trvá na tom, že Česká republika by neměla přijmout uprchlíky žádné,
a to zejména ve světle série teroristických útoků ve Francii a v Německu.
Souhlasí s ním Hrad, Občanská demokratická strana a hnutí Úsvit.

Takový
postoj bude nepochybně ve většině vystrašené veřejnosti populární. A na první
pohled dokonce vypadá racionálně. Proč by si Česká republika měla zanášet
v současné vlně islámského terorismu na svoje území rizika, která zatím
vzhledem k nízkému počtu imigrantů u nás jsou spíše jen teoretická?

Jenže
politici, kteří přijetí uprchlíků odmítají, nesdělují veřejnosti, jak už to
v populistické police chodí, některé zásadní souvislosti.

Začněme
tím, že přijetí uprchlíků z Turecka je součástí dohod, které uzavřela s Tureckem
celá EU, včetně České republiky. Na jejich základě Turecko brání odchodu
uprchlíků do Řecka  a je možné do Turecka
vracet z Řecka uprchlíky, kteří se tam přeci jen přeplaví. EU pak přijme
z Turecka odpovídající počet migrantů, které ovšem mají jednotlivé členské
země možnost nejprve řádně prověřit z hlediska bezpečnosti a skutečné
potřebnosti pro udělení azylu.

Když
někteří čeští politici odmítají v rámci těchto dohod uprchlíky přijmout,
měli by vysvětlit občanům, že to může mít dva základní negativní dopady. Za
prvé kolaps dohod s Tureckem—zejména pokud by český příklad následovalo
několik dalších členských zemí a ty zbylé by se odmítly o jimi odmítnuté
uprchlíky podělit.

Politici,
kteří de facto odmítají naplňování dohod s Tureckem, by proto měli
vysvětlit, jaká mají řešení pro případ, že Turecko v odvetě za porušení
dohod nechá na území Unie opět proudit statisíce uprchlíků.

Obecná
doporučení o tom, jak je třeba lépe chránit vnější hranci EU, moc neobstojí,
protože pokud Turecko nechá uprchlíky volně putovat do Řecka, nikdo jim v cestě
na blízké řecké ostrovy nezabrání. Můžeme se sice utěšovat tím, že kvůli
faktickému uzavření balkánské trasy nemají z Řecka kam jít, jenže pokud se
v Řecku, členské zemi EU, nahromadí statisíce uprchlíků, stává se
z toho krizový problém celé unie, včetně České republiky.

Druhým
dopadem českého rozhodnutí porušit v podobě odmítnutí uprchlíků dohody EU
s Tureckem mohou být odvetné akce zbytku unie proti nám. Atmosféra je
napjatá, a  mnohým politikům, i na Západě,
dochází trpělivost. Pokud některé země nebudou respektovat, že současnou krizi
musíme řešit společně a budou chtít jednat sólově tak, aby profitovaly ze
společných řešení, ale odmítaly se na nich podílet, může to mít pro Česko vážné
důsledky.

Tvářit
se, že když jde o věci, které se nám hodí, je Česko členem EU, ale
v otázkách, které jsou nám nepříjemné, 
členem EU jako by není, prostě není moudré–zejména při zvýšené
nervozity evropského Západu na to jak dál v EU ve světle brexitu, krize
v Turecku, množících se teroristických útoků i rostoucí bankovní krize
v Itálii. 

ČRo Plus, 27.7.2016

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..