Kdybychom měli
posuzovat českou politiku vůči Evropské unii jen podle nejviditelnějších
iniciativ, došli bychom k docela nelichotivým závěrům. Česká republika se
momentálně, stejně jako už mnohokrát v minulosti, zviditelňuje svými „ne.“
Vláda reprezentovaná
ministrem vnitra Milanem Chovancem dál rezolutně odmítá kvóty pro rozdělování
uprchlíků a možná ještě rezolutněji kritizuje evropskou směrnici omezující
držení jistých typů zbraní. K uprchlickým kvótám lze mít jistě řadu
výhrad, ale v bojovných vystoupeních českých politiků proti nim jaksi
nezaznívá, že Česká republika byla spolu s dalšími třemi zeměmi ostatními
členskými státy Evropské unie drtivě přehlasována v této věci podle
platných pravidel zakotvených v Lisabonské smlouvě, kterou sama pomohla
schválit.
Ostatní země jistě
lze diplomaticky upozorňovat, že schválena politika kvót jaksi zatím nefunguje,
a to nejenom vinou zemí k ní kritických, ale vystupovat s prohlášeními,
že tuto politiku odmítáme, není dobrým vysvědčením o respektu naší země pro
rozhodovací mechanismy EU.
Nyní slyšíme podobně
odbojnou rétoriku v případě směrnice o zbraních, v jejímž případě je
Česká republika v ještě větší defenzívě. Směrnice bude velkou většinou
členských zemí schválena, ale to pro české politiky evidentně neznamená, že by
se rozhodnutími přijatými podle pravidel EU, která sami pomohli schválit,
hodlali řídit. Hrozí nejen žalobou u Evropského soudního dvora, ale už dopředu
deklarují, že udělají vše pro to, aby směrnice nebyla u nás implementována.
Hlavním důvodem zase
jednou je, že Češi mají proti naprosté většině EU pravdu. Všichni ostatní si
nevidí na špičku nosu. Člověk znalý české politiky by se naopak spíše mohl
ptát, zda se zde zase jednou nestává evropská politika rukojmím domácích
politických kalkulací před nadcházejícími sněmovními volbami. Anebo dokonce
hůř: zda nejsou politici ve vleku zbrojařské lobby.
Tento malicherný
souboj české politiky s EU se odehrává na pozadí brexitu, přání nového
amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby z EU vystoupily i další země, a
ruské dezinformační kampaně, jejímž cílem je totéž. Čeká se na francouzské
prezidentské volby i na výsledky parlamentních voleb v Nizozemsku a
Německu.
Ačkoliv takový
argument oficiálně nezaznívá, česká politika prostě pasivně čeká, jak to všechno dopadne, přitom
ještě stačí okopávat Bruselu kotníky. Neexistují dokonce ani jen náznaky nějaké
proaktivní evropské strategie nebo vize.
Po překvapivých
výsledcích britského referenda o vystoupení z EU a amerických
prezidentských voleb se samozřejmě nedají vyloučit vítězství nacionalistů ani
v již zmíněných volbách v klíčových evropských zemích. Ale mnohem
více pravděpodobné zatím je, že v druhém kole Marine le Penová prohraje francouzské
prezidentské volby, že i v případě vítězství Geerta Wilderse
v Nizozemsku se proti němu spojí ostatní strany, a že v Německu
vyhrají volby buď proevropská křesťanská demokratka Angela Merkelová nebo ještě
víc proevropský socialista Martin Schulz.
A pokud k tomu
dojde, měli by čeští politici kupříkladu věnovat větší pozornost úvahám Merkelové o
vícerychlostní Evropě, než směrnici o zbraních. Merkelová poprvé otevřeně vícerychlostní
EU podpořila. V pozadí je předpoklad, že nejpozději po německých volbách
se EU musí pohnout kupředu, a že v zájmu záchrany EU jsou nutné velké
změny.
Jinými slovy: jelikož
existuje nemalá pravděpodobnost, že se
věci v EU dají do pohybu ve směru naznačeném Merkelovou, měli by čeští
politici možná začít přemýšlet o evropské politice, která přesahuje současnou
zákopovou strategii.
ČRo Plus, 8.2.2017
<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:595.0pt 842.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:35.4pt;
mso-footer-margin:35.4pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>