Premiér Bohuslav Sobotka se v obsáhlém
rozhovoru (Právo, 27.5.2017) mimo
jiné vyjádřil, že jeho vizí je země, kde nevládne mocenské duo Andrej Babiš a
Miloš Zeman. V takové zemi by se prý dýchalo volněji.
Je dobře, že se premiér takto jasně vymezil.
Vždyť navzdory četným kopancům, které ČSSD i Sobotka schytávali od Zemana, i
navzdory ještě četnějším nestátnickým přešlapům prezidenta, strana se dál
tvářila, že by mohla podpořit jeho opětovnou kandidaturu. To bylo pro spoustu
voličů stejně těžko srozumitelné jako spoluvládnutí s Babišem.
Sobotka si ovšem musí ujasnit nejen to, co
chce pro svou vizi udělat, ale také čeho se má vyvarovat. Pokud jde o to druhé,
je bezpochyby velmi kontraproduktivní, když v médiích zmiňuje ministra
zahraničí Lubomíra Zaorálka a předsedu Senátu Milana Štěcha jako vhodné
kandidáty, aniž by to s nimi bylo evidentně jakkoliv předjednáno. Když pak
reagují rozpačitě s tím, že mají jiné plány, je to kontraproduktivní.
Pokud to s vlastním kandidátem myslí
Sobotka vážně, mělo by vedení strany nejprve
zjistit, zda jím vytipovaný kandidát či
kandidátka (ať už z řad ČSSD nebo
mimo) mají vůbec zájem, vypracovat strategii pro jeho či její podporu (včetně možné
aliance s jinými stranami), a pak teprve jít s nějakým jménem
oficiálně na veřejnost.
Budování aliancí bude důležité, i pokud jde o
možnou porážku Babiše. Pokud se do říjnových voleb neobjeví nějaká další
výbušná kauza, která by Babiše zásadně oslabila, vládu bez Babiše bude asi možné
sestavit jen v podobě dosti ideologicky nesourodé koalice stran, které
spojuje starost o další osud demokracie u nás. I to by bylo záhodno voličům
vysvětlovat.
Jinými slovy, ČSSD si bude muset rozmyslet,
zda do voleb půjde s tradičním ujišťováním, že chce po volbách
v případě úspěchu spolupracovat především se stranami, které jí pomohou
naplnit její levicový program, nebo zda je za určitých okolností ochotná zvážit
program „anti-Babiš.“ Tedy program na obranu demokracie, na němž se možná
budou muset podílet strany napříč politickým spektrem tak, jak to vidíme už
nyní v zastupitelstvech několika krajů.
Právo, 29.5.2017
<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:36.0pt;
mso-footer-margin:36.0pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>