Proč ten rezignovaný pohled z periférie?

Nejpozoruhodnější reakcí na úvahy o tom, že by
Česko mohlo skončit na periférii Evropské unie kvůli rýsujícímu se rozdělení EU
na tvrdé jádro a zbytek, je námitka, že na periférii už jsme, takže co. Vždyť
co jiného než periférie je prý naše levná práce, asociální řádění nadnárodních
korporací, nízké platy a dvojí kvalita potravin v našem regionu?

Všechny tyto jevy coby projevy arogantního
zacházení centra s periférií nelze samozřejmě šmahem odmítnout. Nelze ale také tento
typ „rezignované“ reakce na diskuze o tvrdém jádru EU a periférii nechat bez
povšimnutí.

Jako první se nabízí otázka, jak jsme se do
této situace dostali? Bylo to nevyhnutelné, anebo k tomu přispěl způsob
české privatizace a malá prozíravost politiků? Bylo nevyhnutelné, že českou
ekonomiku dnes většinově  kontrolují
nadnárodní korporace, které na „periférii“ využívají levné práce, dvojích
(západních a východních) standardů i ochoty slabých politických elit nechat je
vyvádět zisky do zahraničí?

Opravdu se proti tomu nedalo nic dělat? A
spustilo se to snad až po našem vstupu do EU? A skutečně se  nedá proti tomu dělat nic ani nyní?

Odpověď na poslední otázku se bohužel hned tak
nedozvíme, protože boj s těmito jevy (které z nás údajně dělají
„periférii“ dávno před tím, než nás tam projekt dvourychlostní EU definitivně
odsune) dokonce nestojí v centru volebního programu ani kupříkladu kdysi
reformistické sociální demokracie, která by proti takovému asociálnímu jednání
nadnárodního kapitálu snad měla něco dělat.

 Otázka druhá se týká budoucnosti. I kdybychom
totiž uznali, že na periférii tak jako tak už jsme, máme se s tím spokojit
jako s nevyhnutelností? A pokud se s tím nespokojíme, je lepší o
změnu našeho postavení bojovat s EU, anebo spíš proti ní?

Euroskeptici mají jasno. Lépe nám bude buď na
periférii EU, kde nebudeme tolik svazováni regulacemi Bruselu, anebo úplně mimo
EU. Tam prý budeme mít konečně šanci ukázat, co v nás je.

Eurooptimisté namítnou, že to, že jsou dnes
bývalé komunistické země víceméně ekonomickou periférií EU, je sice pravda (a
že to možná nemohlo být po pouhých třech dekádách snah se na evropský západ
„dotáhnout“ jinak), ale že bez posledních třinácti let členství v EU bychom
na tom byli nepochybně mnohem hůře. A budou upozorňovat, že lepší než rezignace
je aktivní úsilí zapojit se do projektu „EU první rychlosti.“

Žádný z negativních jevů, které
z nás činí ekonomickou periférii ani tak dozajista hned nezmizí. Zdá se
ale, že země, jako jsou baltické státy nebo  Slovensko, které přijaly euro (a mají tedy
k tvrdému integračnímu jádru už proto o krok blíže než my), mají ve světle
připravované reformy eurozóny lepší šance vyrovnat se postupně ekonomicky
evropskému západu.

Primárním cílem vytvoření tvrdého jádra okolo
eurozóny totiž není trestat země, které k eurozóně zatím nepřipojily, ale snížit
v rámci společné měnové oblasti rozdíly v ekonomické výkonnosti
s využitím společného rozpočtu, zárodků společné fiskální politiky i
nových, pružnějších mechanismů společného rozhodování. Tedy zintenzivnit
v rámci eurozóny princip ekonomické solidarity, který se skrze strukturální
fondy uplatňuje v EU jako celku už nyní.

Měli bychom ještě pořád šanci se k tomuto
velkorysému projektu připojit, ale to bychom si museli přestat „foukat
bolístky“ a donekonečna diskutovat, jak je nám tak či onak ubližováno. Či jak
se stejně nedá nic dělat, protože evropskou periférií jsme vždy byli, jsme a
budeme.

Novinky, 8.9.2017

<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“MS 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“Cambria Math“;
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;
mso-font-charset:1;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:0 0 0 0 0 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“MS 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“MS 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:36.0pt;
mso-footer-margin:36.0pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..